Velikonoční tradice a jejich symbolika

Zima, stejně jako každý rok, byla pro většinu z nás opět delší, než bychom si přáli a určitě už se stejně jako my nemůžete dočkat jara. Konec konců, Velikonoce, slavnosti příchodu jara a doba, která číší optimismem a nadějí, je již za dveřmi. Ačkoliv jsou Velikonoce svátkem křesťanským, řada z tradic a obyčejů, kterými příchod jara slavíme, pochází už z dob pohanských. Proč jsou tyto tradice právě takové, jaké jsou, a co vlastně symbolizují? To si povíme v dnešním příspěvku. Ty, kteří jsou navíc v kuchyni jako doma a rádi mlsají, potěšíme receptem na lahodného beránka.

Velikonoční vajíčko

Jednou z nejtypičtějších velikonočních tradic je zdobení kraslic. Zajímavé je, že právě tento zvyk pochází ještě z dob předkřesťanských. Příchod jara se totiž slavil již tenkrát a vajíčko od pradávna symbolizuje zrození a nový život. Později, v dobách křesťanských, je vajíčko považováno také za symbol vzkříšení.

Další možností, jak si lze oblíbenost vajec a vaječných pokrmů vykládat, je také fakt, že velikonočním svátkům předcházelo období půstu, kdy konzumace vajec nebyla povolena. Dost možná se tak lidé prostě těšili, až postní období skončí a budou si zakázaná vejce opět moci dopřát.

Beránek a zajíček

Dalším symbolem je velikonoční posel zajíček. Zvyk vyobrazovat v období Velikonoc právě zajíčka byl pravděpodobně převzat ze západních zemí, kde právě on přináší velikonoční vajíčka. Neví se přesně, jak tento zvyk vznikl. Jedním z dohadů je, že zajíci v jarním období přicházejí do blízkosti lidských obydlí s cílem získat potravu. Protože jsou však zajíci velmi plachá zvířata, která před člověkem obvykle prchají, vznikla představa, že velikonoční vajíčka nám tajně přináší právě oni. V západních zemích je zajíček tím, kdo je zodpovědný za vajíčka schovaná v trávě, a děti se je vydávají hledat.

Tradice velikonočních zajíčků byla přejata ze západních zemí

Pečení velikonočního beránka je velmi jasně spojeno s hebrejskou tradicí, podle které je Bůh označován jako pastýř a věřící Izraelité jsou jeho ovečkami. Beránek se také zabíjel a obětoval na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví. V křesťanské tradici beránek symbolizuje také Ježíše Krista, který je označován jako beránek Boží pro svou čistotu a neposkvrněnost.

Vyzkoušejte náš recept na tradičního velikonočního beránka, kterým ozdobíte sváteční stůl. Touto dobrotou potěšíte dospělé i děti. Ty můžete požádat o pomoc při jeho zdobení.

Lahodný velikonoční beránek

Budeme potřebovat:

270 g hladké mouky

3 vejce

160 g cukru krupice

210 g změklého másla plus kousek na vymazání formy

1 sáček vanilkového cukru

1 lžička strouhané kůry z citrónu

špetka soli

1 a půl lžičky prášku do pečení

2 lžíce strouhanky

2 rozinky

Na bílkovou polevu si připravíme:

3 bílky, 180 g moučkového cukru, šťávu z půlky citrónu

Polevu samozřejmě můžete zvolit i jinou podle vlastní chuti.

Postup:

  1. Vyšleháme žloutky s cukrem a máslem.
  2. V oddělené nádobě vyšleháme bílky.
  3. Prosejeme mouku  a smícháme s dalšími sypkými ingrediencemi.
  4. Vše opatrně promícháme (vyšlehané bílky až úplně na konec).
  5. Máslem vymažeme formu a vysypeme strouhankou.
  6. Předehřejeme troubu na 180 stupňů (nebo 200 stupňů v případě horkovzdušné).
  7. Těsto vlijeme do formy a pečeme v předehřáté troubě zhruba 35 minut.
  8. Beránka necháme vychladnout a následně vyklopíme z formy.
  9. Připravíme si polevu vyšleháním bílků spolu s cukrem a citrónem.
  10. Beránka ozdobíme připravenou polevou a dvěma rozinkami, které použijeme jako oči. Beránkovi to bude slušet nejlépe s barevnou pentlí kolem krku.

Kočičky

Roztomilé kočičky jsou větvičky vrby jívy s částečně rozvitými květy. Kočičky představují podle křesťanské tradice palmové listy, kterými obyvatelé města Jeruzalém vítali přicházejícího Krista. Na Květnou neděli se kočičky světily v kostele a lidé si je odnášeli domů, kde je kočičky měly ochránit před nemocemi. Na Popeleční středu následujícího roku se kočičky pálily. Po takto spálených kočičkách zůstal popel, který se tradičně používal v katolických kostelích pro udílení “popelce”, kdy se mužům sypal popel na hlavu a ženy byly znamenány na čele křížkem.

Možná vás překvapí, že i roztomilé kočičky mají svůj původ v křesťanské tradici

Pomlázka

Pomlázka patří mezi ty mladší tradice, které se objevily až v období středověku. Jedná se o nástroj spletený z vrbových proutků, do kterého se vplétají stuhy. Tento nástroj má za úkol předat ženám mladost, zdraví, svěžest a plodnost. Namísto pomlázky se také používá větvička jalovce nebo vařečka. V dřívějších dobách pomlázkou chlapci projevovali náklonnost dívkám, které na oplátku chlapcům darovaly zdobená vajíčka a uvazovaly na pomlázku barevné pentle.

Jidáše

Jidáše jsou dalším, zvláštně tvarovaným velikonočním pečivem, které se zadělávalo na Zelený čtvrtek. Lidé věřili, že konzumace jidášů vám zajistí pevné zdraví. Jidáše, jak už jméno napovídá, vychází také z křesťanství a připomínají nám zradu apoštola Jidáše, který zapříčinil Ježíšovo zatčení.

Adónisova zahrádka

Ještě jste o ní neslyšeli? Pod tímto tajemným pojmem se však skrývá další velmi rozšířená a oblíbená tradice vysévání osení do mísy či květináče. K výsevu se tradičně používá ječmen nebo pšenice. Takto vyklíčené osení se dále zdobí veselými kraslicemi a jinými velikonočními motivy. Mladý ječmen svou svěží zelení rozzáří každý stůl. Zkuste to ještě je čas. Pro úplné naklíčení budete potřebovat zhruba týden.

Je po velikonocích a je vám líto osení vyhodit? Zužitkovat ho můžete jako zelenou přísadu do smoothie. Mladý ječmen je totiž plný vitamínů, chlorofylu, minerálů a dalších látek, které jsou prospěšné našemu zdraví.

Znáte nějaké další velikonoční tradice? Podělte se o ně s námi!