Výsadba nových stromů

Kdy začít s výsadbou

Jistě vás bude zajímat, kdy je nejlepší pustit se do práce. V zásadě existují dvě vhodná období – podzim a jaro. Pokud jste tedy výsadbu na podzim nestihli, není třeba zoufat – můžete to napravit nyní. Je však dobré mít na paměti, že je v tomto případě nutné pravidelně a vydatně mladému stromku dodávat vláhu. Pro výsadbu v jakémkoliv období dále platí důležitá zásada, podle které byste neměli stromek vysazovat v době, kdy je půda zmrzlá. Ranní mrazíky však mladému stromku neublíží a nejsou tedy žádnou překážkou. Do výsadby je možné pustit se již velmi časně (ihned po rozmrznutí půdy) a je možné pokračovat až do konce dubna.

Výsadba

Stromky mohou trpět tzv. „přesazovacím šokem“. Ten se projevuje především zpomaleným růstem a sníženou vitalitou, kterou lze u mladých stromků po přesazení často pozorovat. Proto je velmi důležité provádět výsadbu správně a minimalizovat tak jeho projevy. Následujících šest kroků vám to usnadní.

1. 1. Zkrácení kořenů: Jakmile stromek zakoupíte, je nutné ho ihned dle návodu vysadit. Těsně před samotnou výsadbou je potřeba zkrátit a odstranit nůžkami veškeré vyschlé či odumřelé kořeny. Ty od těch zdravých odlišíte podle barvy – zdravé kořeny mají barvu bílou, kdežto ty namrzlé či poškozené bývají tmavší, hnědé a černé.
   2. Vykopání jámy: Vykopeme mělkou a dostatečně širokou jámu, kam opatrně stromek vsadíme. Správná hloubka jámy je pro budoucnost a zdraví vašeho nového stromku naprosto zásadní. Malá hloubka při vysazení způsobí, že se kořeny špatně zakoření a následně pak trpí suchem. Příliš hluboko zasazený stromek má pak potíže se zakořeněním z důvodu nedostatku kyslíku. Kořenům většiny stromů se nejlépe daří v hloubce do 30 centimetrů. Nejlépe však hloubku určíte podle kůry, na které půjde vidět, do jaké hloubky byl zasazen ve školce před tím, než jste ho zakoupili. Potřebujete-li kvalitní rýč či lopatu, Jarabák vám poskytne širokou nabídku v sekci Rýče a lopaty na našem webu.
   3. Vsazení: Stromek vsadíme do jámy tak, aby štěpování bylo nad zemí a kořeny nesměřovaly vzhůru. V této fázi je vhodné mít k ruce pomocníka, který vám pomůže určit, zda je strom ve vodorovné pozici. Po výsadbě se tato chyba již těžko napravuje.
   4. Zasypání: Jámu zasypeme půdou. Zeminu lze také vylepšit zahradnickým substrátem. Případně lze na dno jámy přidat také kompost. Na kompost je vhodné nasypat ještě vrstvu obyčejné půdy a teprve poté stromek umístit. Dále se doporučuje kořeny nejprve jemně zasypat půdou a stromkem opatrně zatřepat tak, aby se půda dostala mezi kořeny. Jakmile je jáma téměř zaplněná (přibližně do ¾), lze půdu udusat přišlápnutím. Nyní bychom měli stromek zalít a dosypat zbytek půdy, kterou již není potřeba dále udusávat.
   5. Připevnění stromku ke kůlu
   6. Mulčování: Mulčování kolem místa zasazení stromu zabrání vysychání kořenů a ochrání je před povětrnostními vlivy. Zároveň může snížit i výskyt plevele v jeho okolí. K mulčování můžeme použít různé druhy porézních materiálů, ke kterým patří například posečená tráva, nadrcené listí či kůra stromů, nevyzrálý kompost a další. Při mulčování si dávejte pozor zejména na tloušťku vrstvy zvoleného materiálu (měla by se pohybovat kolem 5-10 centimetrů) a také vzdálenost mulčovacího materiálu od kmene stromu. Příliš velká tloušťka může zabránit přístupu kyslíku a příliš krátká vzdálenost od kmene může pro změnu způsobit nahnívání zdravé kůry.

 Mulčování yabraňuje vysychání kořenů a snižuje výskyt plevele v okolí

Následná péče

Neméně podstatným klíčem k udržení zdraví nově vysazeného stromu je, jak jsme již zmínili, i následná péče, kterou stromu poskytnete. Klíčovou roli zde hraje dostatečné množství vláhy (nikoliv však přehnané). Zálivku je vhodné provádět alespoň jedenkrát týdně a během horkých či velmi větrných období i častěji. Je-li půda pod namulčovaným povrchem suchá, je správný čas na zálivku. Pokud to se zálivkou přeženete, můžete způsobit nedostatek kyslíku u kořenů a stromu pak začnou žloutnout listy.