Na Velký pátek (29.3.) mají všechny prodejny otevřeno. O velikonočním pondělí (1.4.) budou všechny prodejny zavřené.
Květen v zeleninové zahradě

Květen v zeleninové zahradě

Marie Novotná V úterý 04. 05. 2021 Zahrada

V květnu máme na zahradě stále dost práce. Za dobrých povětrnostních podmínek můžeme již vysévat do volné půdy, která je dostatečně prohřátá, i ty nejchoulostivější rostliny. Na venkovní záhon se vysévají začátkem měsíce okurky, keříčkové fazole, salát, kopr, pór apod. Vysazuje se předpěstovaná sadba košťálovin pro letní sklizeň. Po „ledových mužích“ již můžeme vysazovat na záhony papriku, patisony, rajčata, okurky, melouny, lilek a další teplomilné druhy. Také bychom měli provádět nezbytné postřiky ovocných stromů proti škůdcům a chorobám. Plno práce máme rovněž v kořeninové zahrádce a v zahrádce léčivek – vyséváme, sázíme, kypříme, odplevelujeme a zaléváme je. Pojďme si společně připomenout, na kterou zeleninu se v tomto měsíci především zaměřit.

Den se již podstatně prodloužil, a proto mají semenáčky dostatek denního světla. Nesmíme zapomenout, že délka dne je pro růst a vývoj rostlin stejně důležitá jako teplota. Vysévat do studené půdy nemá význam, protože není-li dosaženo alespoň minimální teploty potřebné ke klíčení, leží semena v zemi tak dlouho, až začnou hnít. Totéž platí i o mokré půdě. Volba správného dne k provedení té či oné práce v zahradě může mít rozhodující význam pro to, jaká bude sklizeň. To nás však naučí jedině zkušenost. 

Rané brambory

Začátkem května můžeme i v méně příznivých klimatických podmínkách vysazovat rané brambory. Rané odrůdy brambor mají poměrně rychlý vývoj, brzy dosahují konzumní zralosti a spotřebovávají se jako „nové brambory“, u nás obvykle v červenci a srpnu. V žádné zahradě u rodinného domku nebudeme mít jistě tolik místa, abychom mohli pěstovat celé lány brambor, ale pro samozásobení vlastní rodiny obvykle postačí jeden až dva řádky, na něž budeme potřebovat asi 3 kg sadby. Tím více musíme prohlédnout každou hlízu a ujistit se, že je zdravá, a hlavně, zda není měkká. Přitom ponecháme pouze tři nebo čtyři narašená očka, pochopitelně ta nejsilnější. Takto najdete pod každou rostlinou 10 až 20 pěkných brambor. 

Brambory vysazujeme do brázd, které jsou asi 10 cm hluboké a 50 cm od sebe vzdálené. Připravené brázdy můžeme poprášit hnojivem bohatým na dusík. Hlízy klademe v brázdě na vzdálenost asi 25 – 30 cm od sebe, aby měly rostliny dostatek prostoru. Potom osázené brázdy přihrneme u obou stran zeminou pomocí motyčky, takže na řádu vzniknou nízké hrobky. 

Jakmile brambory vyraší, mohou se okopávat, aby se tím rozrušoval tvořící se půdní škraloup. Abychom podpořili zakořeňování brambor, zeminu v řádku i během vegetace nakopčíme. Hrozí-li pokles teploty pod bod mrazu, můžeme řádky přes noc přikrýt fólií z PVC. 

Karotka

Mrkev se v našich klimatických podmínkách vysévá hlavně v březnu a dubnu, ale karotku můžeme vysévat ještě v květnu a červnu. Jejich vegetační doba je mnohem kratší než u mrkve, pouze 120–160 dnů. Při pěstování karotky se často stává problémem malá muška zvaná pochmurnatka mrkvová, která může zničit i celou sklizeň. Nechcete-li používat chemické insekticidy na jedlé rostliny, pak je skutečně lépe počkat s výsevem karotky až na konec května, tj. období, kdy muška ukončí kladení vajíček. Použijete-li některou z rychle rostoucích odrůd, můžete ještě včas na podzim sklízet chutnou karotku. 

Letní zelí

Zelí se může pěstovat buď z přímého výsevu, nebo z předpěstované sadby. Rané a polorané odrůdy vyžadují dobře prokypřené, lehčí a vyhnojené půdy s dostatkem vápna a pravidelnou zálivkou. Pro pozdní odrůdy jsou naopak vhodnější půdy těžší. 

Pro tzv. letní pěstování zelí je vhodný přímý výsev na záhon. Při výsevu do volné půdy se snižuje nebezpečí, že budou napadeny květilkou zelnou, která se častěji vyskytuje u rostlin přesazovaných. Letní zelí vyséváme do špetek na vzdálenost 40 x 40 až 60 x 60 cm.  Jakmile rostliny vytvoří čtyři listy, ulomíme je a ponecháme jen jednu rostlinu, tu nejsilnější. Protože vysévané rostliny mají neporušený kořenový systém, snášejí i déletrvající sucho, neboť mohou čerpat vláhu z větší hloubky. 

Letní květák

Letní květák u nás vytvoří pěkné a velké bílé růžice pouze v dostatečně vlhké a úrodné půdě. Sadbu si musíme předpěstovat v pařeništi a na záhon ji vysazujeme v květnu až v červnu do sponu 50 x 50 cm. Sklízet můžeme v červenci a srpnu. Z přímého výsevu se sklízí později. 

 

Vysazování předpěstovaných jahod

Samozřejmě, že v květnu není právě nejvhodnější doba pro zakládání záhonu jahod. Ovšem v této době můžeme ještě vysazovat rostliny předpěstované v květináčích. Jahodník vysazujte jen do dobře vyhnojené půdy. Nejdříve naděláme sázecí lopatkou jamky o něco větší než je kořenový obal rostliny. Opatrně rostlinu vyklepneme, abychom nepoškodili kořenový obal. Přidáme trochu kompostní zeminy a dobře zalijeme. Mějte vždy na paměti, že jahody zůstanou na stejném stanovišti asi 3 roky. Proto jim věnujte ten nejúrodnější a nejlépe vyhnojený záhon. 

Výsadba hlávkového salátu

V květnu také pokračujeme s výsevem nebo výsadbou hlávkového salátu pro letní sklizeň. Salát je vděčný, necháme-li jej v klidu. Roste-li pomalu, můžeme ho přihnojit. 

Zeleninová paprika 

Je to jeden z nejoblíbenějších druhů zeleniny, neboť se dá konzumovat nejen různým způsobem tepelně upravená, ale i za syrova. V zelených plodech je velké množství vitamínu C. U nás se však dá pěstovat zeleninová paprika na venkovních záhonech jen v těch nejteplejších oblastech. Všude jinde ji můžeme pěstovat pouze ve skleníku nebo v pařeništi. Jakmile se koncem května dostatečně oteplí, můžeme v teplých polohách vysazovat předpěstované rostliny na venkovní záhon, nejlépe na vzdálenost 40 x 50 cm.

Cibule ze sazečky

Jakmile je půda rozmrzlá a dostatečně suchá, můžeme začít vysazovat cibuli sazečku. V květnu se již může vysazovat i v klimaticky méně příznivých oblastech. Až do výsadby skladujeme sazečku v chladném prostředí. Musíme ji prohlížet a plesnivější cibulky vždy vyřadit. Sází se do řádků vzdálených od sebe 20 cm a v řádku pak na vzdálenost 7 až 10 cm. Vysazujeme ji pouze tak hluboko, aby byla špička cibule v jedné rovině s povrchem půdy. Sazečka se nemá do půdy zatlačovat, tím se pod ní utuží zemina, kterou vyrůstající kořínky špatně prorážejí, a jejich tlakem se cibulka zvedá směrem nahoru. Proto vysazujeme sazečku do mělké brázdičky, kterou potom zahrneme zeminou, ovšem jen tak, aby cibulky zůstaly vzpřímeně stát. 

 

Šalotka

Květen je také vodným termínem pro vysazování šalotky. Chuťově je šalotka jemnější než cibule a výborně se skladuje. Drobné cibulky se používají také k nakládání. Vysazujeme ji podobně jako kuchyňskou cibuli, pouze rozestupy děláme větší (25 x 10 cm). Je méně náročná na půdu i na klimatické podmínky. 

Postupné výsevy

Mnohdy chybujeme v tom, že máme příliš velké oči a vyséváme mnohem více, než vůbec můžeme zužitkovat. U některých druhů, jako jsou např. ředkvičky nebo hlávkový salát, doporučujeme postupné výsevy. Stačí vysetí jednoho řádku nebo jen jeho části, a teprve když semenáčky vzejdou, vysejeme další řádek. Tak to můžete dělat až do nejzazšího vhodného termínu výsevu a budete mít trvalý přísun čerstvé zeleniny. Jindy to můžeme řešit i střídáním různých odrůd s nestejnou dobou sklizně, např. jeden řádek hlávkového salátu a druhý řádek římského salátu. Římský salát roste pomaleji a poskytuje pozdější sklizeň.  

Ve srovnávači máte 0 produktů k porovnání
Zobrazit porovnání