Jak zpracovat letošní úrodu ovoce a zeleniny aneb Ať má podzim šťávu

Až se zima zeptá, co jste dělali na podzim, ukažte jí zpracované zásoby z vaší vlastní úrody. A rozhodně nemusíte otevírat jen dveře do špajzu – protože kromě zavařování existuje spousta dalších skvělých způsobů, jak si úrodu uchovat. Nejen, že zachráníte nálož vitamínů, ale ještě řádně poškádlíte – a samozřejmě uspokojíte – své chuťové buňky. Protože taková ovocná kůže, domácí zmrzlina nebo vlastnoručně připravený likér (na který vám mimochodem prozradíme tajný jarabáčí recept) je rozhodně nenechají chladnými. Tak s chutí do toho, ať máte co nejdříve hotovo.

Zvyk je sice železná košile a zavařování a mražení patří ke klasikám zpracování úrody, ale věřte, že až vyzkoušíte naše další tipy, propadnete kouzlu konzervace natolik, že už se nebudete moct dočkat příští sezóny (a už teď vidíme, jak vám v hlavě běhají plány, kam umístit další vyvýšené záhony, truhlíky, květináče…).

Mražení ovoce a zeleniny

Mražení je tím nejjednodušším způsobem, jak rychle a prakticky zpracovat úrodu. Pokud máte dostatek místa v mrazáku, nic vám nebrání v tom zamrazit si své oblíbené ovoce, připravit polévkové směsi, uchovat zelenou nať… Odpůrci mrazáků sice tvrdí, že se úroda znehodnocuje, ale opak je pravdou. Věděli jste například, že zamrazením ovoce dojde ke ztrátě přibližně čtvrtiny obsahu vitamínu C, ale při sterilizaci se ztratí téměř polovina? Nebo že díky mražení jsou lépe stravitelné sacharidy z luštěnin, hub i jiných druhů zeleniny? A že třeba z mraženého špenátu využije naše tělo 2,5násobně větší množství železa oproti čerstvému špenátu? To už je dost důvodů pro to šupnout úrodu k ledu, co říkáte? 

Co do mrazáku (ne)patří

Každému je asi jasné, že své místo v mrazáku mají jen některé druhy ovoce a zeleniny. Nikdy byste neměli mrazit takové, které obsahují vysoké množství vody, jako jsou okurky, saláty, rajčata, ředkvičky, meloun, hroznové víno atd., protože po jejich rozmrazení byste měli tak akorát rozbředlou kaši. Do mrazáku se ale naopak hodí například:

• hrášek, fazolové lusky,
• špenát, pórek,
• mrkev, petržel,
• brokolice, květák,
• jahody, maliny, borůvky, ostružiny,
• třešně, višně, švestky.

Mrazte správně, ať vám později nezamrzne i úsměv

Když už se do mražení úrody pustíte, zjevně nechcete, abyste po pár týdnech či měsících vytáhli z mrazáku cosi, co vámi vypěstované ovoce či zeleninu nepřipomíná ani zdaleka. I když se může zdát, že na mražení nic není a každý ho zvládne levou zadní, přeci jen je třeba dodržovat určitá pravidla, která tu opravdu nejsou proto, aby se porušovala. Takže pro jistotu, protože opakování je matka moudrosti:

• Plody vždy mrazte nasucho – tedy umyté, okapané a osušené.
• Umisťujte je do plastových nádob vhodných do mrazáku či mikrotenových sáčků, ideální je použít vakuovačku, která ze sáčku odstraní přebytečný vzduch. Pokud vakuovačku nemáte, snažte se z pytlíku vytlačit co nejvíce vzduchu.
• Mrazte čerstvě otrhanou úrodu.
• Teplota v mrazáku by měla být v rozmezí –18 až –26 °C.
• Drobné plody nebo třeba kuličky hrášku je vhodné rozprostřít na plech či pečicí papír, nechat zmrznout a pak až sesypat do sáčku nebo dózy – nevznikne vám tak nevzhledná koule, z níž byste potřebnou část odsekali maximálně tak majzlíkem.
• Kořenovou zeleninu, kterou budete používat do polévky, si můžete nastrouhat a předpřipravit směsi, které si rozdělíte před mrazením do menších sáčků v množství, které do polévky běžně používáte.
• Zeleninu i ovoce mrazte po množstvích, která jednorázově zpracujete – opakovaným vyndáváním a vkládáním zamrazených plodů z/do mrazáku akorát riskujete jejich znehodnocení.

Domácí zmrzlina - od ovocných dření až po cuc na kládě v čokoládě

Když už jsme u toho mražení, pojďme se ještě podívat na zoubek domácím zmrzlinám. Dřeň, kterou si vyrobíte doma, totiž v obchodě nekoupíte – je plná vitamínů a bez chemických přísad. Vezměte si na pomoc kuchyňský robot nebo aspoň mixér, rozmixujte oblíbené ovoce a podle chuti do něj přidejte trochu sladidla – skvělý je třeba datlový sirup. Trochu té exotiky můžete doplnit přidáním kokosového mléka. Pak vzniklou ovocnou hmotu nalijte do kelímků nebo formiček na nanuky a šup s nimi do mrazáku. A až vás bude honit mlsná, máte zdravou pochoutku ihned po ruce. 

Náš tip: Jestliže chcete nanuky dotáhnout k dokonalosti, namočte je po vytažení z mrazáku do rozpuštěné čokolády – ta na ledňáku ihned ztuhne a váš domácí cuc na kládě v čokoládě je hotov.

Zavařování stále hraje prim

Tepelná konzervace je stálicí už z dob našich předků – a pořád funguje. Však je to taky bezpečný způsob, který udrží úrodu poživatelnou řadu dlouhých měsíců. Způsobů tepelného zpracování máte na výběr hned celou řadu – připravit si můžete kompoty, džemy, šťávy, nebo třeba čalamády. 

Džemy bez éček, jejichž chuť nic nepřekoná

Uznejte sami, že palačinku nebo lívance s domácím džemem, jako je dělávala babička, jen tak něco nenahradí. Takže nasbírejte zralé ovoce (ideálně už to přezrálé), vhoďte ho do rendlíku s cukrem a trochou pektinu (případně můžete použít želírovací cukr, ale tam už pozor na éčka), povařte do zhoustnutí a během pár minut je lahodný džem plný ovoce na světě. Nezapomeňte ale, že zpracovávané ovoce musí být zdravé, bez plísní a hnilob a hotový džem je třeba uchovávat ve sterilizovaných, dokonale utěsněných sklenicích.

Domácí šťáva chutná nejlépe

Je zdravá, chutná, bez éček a obzvláště děti donutí dodržovat pitný režim. A samozřejmě taky dodá vitamíny. Domácí šťávu prostě jen tak něco nepřekoná. Jablečná, malinová, rybízová, jahodová, bezová, ostružinová… Nebo jejich kombinace. Možností je opravdu nespočet a záleží jen na vaší fantazii. Vezměte si na pomoc odšťavňovač, který ovoce vyšťaví až na dřeň a předpřipraví vám čistou šťávu. Tu pak zřeďte vodou (na 1 l ovocné šťávy přidejte 0,8 l vody), přidejte cukr (na 1 l tekutiny cca 0,8 až 1 kg cukru), vymačkanou šťávu z citronu a zahřejte na 85 °C. Sesbírejte pěnu a přelijte do vysterilizovaných lahví. A je to.

Kompot k obědu i nedělní chvilce poezie

Taky u vás doma nebýval nedělní oběd bez kompotu od babičky? Však dobře věděla, že tahle chutná pochoutka potěší děti i dospělé. Pohladí chuťové pohárky, dodá vitamíny a zažene i drsnou mlsnou. Do kompotu navíc můžete zpracovat opravdu širokou škálu ovoce – od jablek, švestek, hrušek až po nejrůznější bobuloviny. A máte-li rádi trochu toho experimentování, prozradíme vám naše jarabáčí tajemství – švestky zavařujeme zalité nálevem připraveným z vody, cukru, červeného vína, skořice a hřebíčku. A přísaháme na to, že lepší švestkový kompot jste ještě nejedli.

Zavařené okurky, nakládaný květák i nejrůznější čatní

Kromě ovoce samozřejmě můžete tepelně zpracovat i zeleninu – zavařené okurky patří k naprosté klasice, obdobně však můžete zpracovat i další druhy zeleniny. Zavařit pak můžete také nejrůznější čalamády či čatní, a okouzlit tak hosty u stolu.

Když úrodu zachraňuje sušička, vznikne třeba i kůže

Každý nadšený zahrádkář ví, že bez sušičky se neobejde. Protože křížaly prostě k podzimu patří. A taky sušené houby. A taky… Taky spousta dalšího ovoce, které si – oproti tomu kupovanému – připravíte bez doslazování a síření. Sušička potravin je prostě na podzim v neustálé permanenci. Kromě klasických křížal z jablek či hrušek si můžete nasušit i švestky, meruňky, plátky jahod, hrozny… Anebo třeba nejrůznější kořenovou zeleninu, ze které si připravíte vlastní vegetu do polévky – bez soli, glutamátů a éček. A pokud jste ještě neochutnali koření ze sušených bedel, tak vůbec netušíte, o co přicházíte. Nasušit si ale můžete i cibuli, hrách, papriky, rajčata, chilli, lilek, fazole...

Z vašeho spojenectví se sušičkou ovoce může vzniknout ještě jedna naprostá dokonalost – ovocná kůže. Jestliže jste s ní ještě neměli tu čest, pak se celé roky ochuzujete o unikátní svačinku plnou vitamínů. A hlavně do ní zpracujete i takové druhy ovoce, které samy o sobě nejsou moc chutné, nebo jsou příliš kyselé – jako třeba rakytník či rybíz (ty chutnají skvěle v kombinaci s jablky, hruškami či švestkami). Stačí jednoduše rozmixovat ovoce, rozprostřít ho v tenké, cca 3–4mm vrstvě na pečicí papír a usušit. 

Bez moštu to není podzim, vytáhněte lis na ovoce

Nadúroda jablek nemusí zaplnit sklep bedýnkami, které budete muset neustále kontrolovat, zda v nich jablka přes zimu nehnijí. Nechte si jen takové množství, které zpracujete, a ze zbytku připravte mošt. Ten totiž na podzim nesmí chybět. A rozhodně nemusí být jen jednodruhový z jablek, skvěle chutná i z hrušek nebo v kombinaci obou druhů. Ovoce stačí jednoduše nadrtit v drtiči ovoce, abyste jej rozmělnili na menší kousky a poté odšťavnit v lisu na ovoce. A zdravý nápoj je na světě.

Když je venku sychravo, zahřeje vás pečený čaj

Ovoce nakrájené na drobné kousky, smíchané s cukrem, oloupaným citronem a dochucené kořením (skořice, hřebíček, badyán) pečte přibližně půl hodinky na plechu v troubě na 200 °C. Poté ho přelijte do malých čistých skleniček a máte připravenu porci vitamínů na sychravé dny – až přijde čas na povzbuzení smyslů, jednoduše směs přelijete do hrníčku, zalijete vodou a máte připraven čaj, který vás postaví na nohy. 

Náš tip: Chcete-li si vychutnat trošku ostřejší verzi, můžete při přípravě pečeného čaje použít třeba rum nebo červené víno. Uvidíte, že nebudete litovat – a alkohol navíc bude ve skleničkách sloužit i jako konzervant.

Jarabáčí recept na ostružinový likér, kterému jednoduše neodoláte

A jak jsme slíbili v úvodu, přinášíme vám na závěr možná trošku neobvyklý, zato ale opravdu lahodný, povznášející a neodolatelný recept na zpracování úrody - recept na ostružinový likér. Potřebovat budete jen tři suroviny – ostružiny, cukr a rum. 

• Čerstvě natrhané kilo ostružin očistěte a buď odšťavněte v odšťavňovači, nebo je dejte do hrnce, podlijte malým množstvím vody a lehce povařte, aby změkly a pustily šťávu, poté je rozmixujte ponorným mixérem.
• Ke šťávě, kterou máte z odšťavňovače, nebo k vychladlé směsi rozmixovaných ostružin přilijte dva litry rumu (použít lze i vodka, ale rum dodá výrazně lepší chuť).
• Přidat můžete i skořici a hřebíček, případně malý šálek silné přefiltrované kávy.
• Směs přelijte do velké sklenice, pevně uzavřete a nechte šest týdnů macerovat při pokojové teplotě.
• Po uplynutí této doby přeceďte přes plátýnko.
• V samostatném rendlíku si připravte cukerný roztok z půl kila krystalového cukru a malého množství vody – cukr se musí důkladně rozpustit.
• Po zchladnutí přidejte cukerný roztok po menších množstvích do likéru (pokud byste lili horký, odpařoval by se alkohol, což určitě nechcete), důkladně promíchejte a ochutnejte – není nutné přidat celé množství, řiďte se svými chuťovými pohárky.
• Po doslazení přelijte do čistých lahví a nechte ideálně měsíc uležet.
• Poté si můžete každý den dopřát štamprdličku lahodného likéru, který doplní zásoby vitamínu C a vlije krev do žil. Sychravý podzim i třeskutá zima tak hned budou snesitelnější. 

Doufáme, že se vám naše jarabáčí tipy na zpracování úrody ovoce a zeleniny líbily a objevili jste třeba i něco nového, co dodá letošnímu podzimu tu pravou šťávu. Tak ať se vám plní spíž a chuťové buňky zažijí ten správný mejdan!