Jak efektivně bojovat se škůdci na zahradě?

Hmyzí škůdci na zahradě představují tu nejpočetnější skupinu, která dokáže znepříjemnit život nejednomu zahrádkáři. Vrásky na čele nám ale dělají i slimáci či hraboši. Než se pustíte do jejich likvidace, měli byste si být jisti jejich správnou identifikací – budete tak mít větší šanci nad nimi zvítězit.

Pamatujte, že…

… vyrazit do boje se škůdci rostlin na zahradě s pomocí agresivních chemických přípravků není to pravé ořechové. Kromě samotných nezvaných nepřátel totiž můžete zlikvidovat či odpudit i užitečný hmyz, jako jsou třeba včely, berušky nebo motýli. Snažte se proto vždy nejprve upřednostňovat přírodní metody.

Mšice – škůdce ovocných stromů i dalších rostlin

Pokud bychom měli jmenovat nejběžnějšího a nejrozšířenějšího hmyzího škůdce, pak by mšice určitě zvítězila. Tento drobný hmyz světle zelené, případně žluté, růžové až černé barvy, je snad všude a rozhodně není vybíravý –  usadí se na ovocných stromech, okrasných keřích, zelenině i květinách (hojně na růžích). Mšice navíc bývají často ukryty na spodní straně listů, proto si jich všimneme, až když vytvoří kolonie, nebo je rostlina obalená mravenci – ti totiž milují medovici vylučovanou mšicemi, a tak své lektvarodárce chrání před predátory. Jenže medovice je živnou půdou také pro škodlivé houby, které rostliny postupně likvidují. A aby toho nebylo málo, mšice navíc sáním rostlinných šťáv mohou přenášet houbové, plísňové nebo bakteriální choroby.

Jak poznat napadení mšicemi?

V důsledku sání rostlinných šťáv mšicemi mají napadené rostliny deformované listy – ty se kroutí, vysychají, jsou proděravěné nebo úplně zničené. Při napadení poupat a květů dochází k jejich opadávání, rostlina často bývá slabá a zakrnělá.   

Jak se zbavit mšic?

Mnohdy pomůže vysázení aromatických rostlin, které mšicím „nevoní“, jako je levandule či molice/rýmovník (Plektrantus). Do zahrady také můžete pomocí hmyzích hotelů přilákat přirozené nepřátele mšic – slunéčka sedmitečná či zlatoočka. Vyzkoušet lze i domácí postřik připravený ze dvou lžiček tekutého mýdla a jednoho litru vody, kterým za pomoci rozprašovače rostlinu postříkáte. Z přírodních prostředků pak lze volit také ty, které obsahují neemový olej. Vhodné je taktéž přihnojovat napadené rostliny výluhem z přesličky, který zpevňuje rostlinná pletiva. Jestliže se však mšice rozmnoží ve velkém, bez pomoci chemie se bohužel neobejdete.   

Molice – běžný škůdce na rajčatech, okurkách i zelí

O něco vzácnější než mšice a vybíravější – to jsou molice. Mají štíhlé, bílé nebo žluté tělo a stejně jako mšice se živí rostlinnými šťávami, čímž poškozují rostliny. I ony vylučují lepkavou tekutinu a mohou přenášet nejrůznější houbové, plísňové nebo bakteriální choroby. Vybírají si zejména rajčata, okurky či zelí, z okrasných rostlin pak ibišky, gerbery, fuchsie či sasanky.

Jak poznat napadení molicemi?

Molice poznáte podle bílých, nitkovitých skvrn na listech, které bývají zpravidla lepkavé a mnohdy zkroucené. Rostlina také hůře prosperuje. Pokud při dotyku napadeného listu uslyšíte bzukot, je už napadení rostliny v pokročilém stadiu.

Jak se zbavit molic?

Z přírodních prostředků lze použít přípravky na bázi neemového oleje, či postřik na bázi řepkového oleje a pyrethrinů. Do skleníku pak můžete nasadit i jejich přirozené nepřátele – vosičku Encarsia formosa, ta však ke svému životu potřebuje dostatečnou vlhkost (alespoň 50 %) a teploty vyšší než 18 °C. Dále je třeba odstraňovat napadené části rostlin a i na konci sezóny jednat preventivně a nechat přezimovat co nejmenší počet hlávek zelí/kapust a ze záhonů je vždy odstraňovat i s kořenem.

Smutnice – hmyz, který vysaje rostliny

Trápí vás vyschlé rostliny s minimem kořenů, i když je půda kolem nich vlhká? Pak je pravděpodobně napadla smutnice – malá černá muška s kovově lesklým tělem a dlouhýma nohama. Podobné jsou ovocným muškám a rychle se množí, často si jich všimneme až jako hejna jakýchsi malých „komárů“ vznášejících se přímo nad půdou.

Jak poznat napadení smutnicemi?

Po napadení smutnicemi rostliny žloutnou, jsou deformované, zničené, postupně usychají, i když jsou pravidelně hnojeny a zalévány.

Jak se zbavit smutnic?

Vhodnou volbou jsou insekticidy na bázi neemového oleje, které se lijí do půdy ke kořenům. Použít lze také parazitické hlístice SF (Steinernema feltiae), jež se vlévají spolu s vodou do půdy, kde jejich háďátka vykonávají svou práci. Vhodné je také vysazovat odolné odrůdy proti smutnicím a pravidelně provádět kontrolu rostlin, zda nejsou napadeny. Na menších prostorech můžete použít lepivé žluté zápichy či visačky, které smutnice přilákají k usednutí a už nepustí.

Sviluška – malý pavouček napadající ovoce, zeleninu i vinnou révu

Pokud na svých rostlinách najdete malé jemné pavučinky ovinuté kolem listů, pak je s největší pravděpodobností napadly svilušky. Tento drobný roztoč napadá ovoce, zeleninu, vinnou révu, stromy, keře i pokojové rostliny.

Jak poznat napadení sviluškami?

Listy jsou obalené pavučinkami, vykazují bílé či žluté skvrny a často opadávají.

Jak se zbavit svilušek?

Se sviluškami lze bojovat přípravkem z řepkového oleje a pyrethrinů, vadí jim také vyšší vlhkost, proto je ve skleníku můžete likvidovat i zvýšením vlhkosti vzduchu.

Mandelinka bramborová – škůdce brambor z USA

Žlutooranžový americký brouk s výraznými hnědými pruhy na krovkách dělá vrásky nejednomu pěstiteli zeleniny – jeho larvy totiž vykusují díry do listů a nejsou-li včas zlikvidovány, zůstanou z listů jen silnější žilky (a vám oči pro pláč). Zatímco dospělý brouk už nijak zásadně škodlivý není, larvy si s chutí pochutnají i na stoncích a hlízách brambor, navíc mohou přenášet nejrůznější choroby a viry.

Jak poznat napadení mandelinkou?

Napadené listy mají kadeřavé okraje a jsou na nich černé skvrny.

Jak se zbavit mandelinek?

Mandelinka je velmi plodná a za rok vytváří až 3 generace potomků. Po vzejití brambor je proto třeba pravidelně kontrolovat rostliny, zda se na nich brouci nevyskytují – pokud ano, je třeba je sesbírat, vyrýt a zničit. Na ochranu rostlin můžete použít postřik z neemového oleje, v případě silného napadení chemické insekticidy. Napadené části je třeba likvidovat. Dobré je vysazovat odrůdy odolné vůči napadení mandelinkou a také prořezávání bramborové nati, aby se zlepšila cirkulace proudění vzduchu, a tím snížilo riziko napadení.

Slimáci – škůdci jahod, cuket i dalších rostlin

Plži, tedy slimáci a šneci, jsou tím nejvíce nenáviděným škůdcem rostlin. Stačí, aby více zapršelo, a zahrady jsou jich plné. Existuje mnoho druhů, nejčastěji se setkáváme se slimákem španělským, který si nebere servítky a živí se stonky, listy, květy, pupeny i kořeny všeho možného, takže je pro zahradníky opravdu nebezpečný. Navíc nemá moc přirozených nepřátel, jelikož jeho hořký sliz všechny odrazuje – rád si na něm smlsne jen indický běžec, plemeno kachny domácí.

Jak se zbavit slimáků?

Na slimáky je nejúčinnější ruční odchyt. Použít můžete i nejrůznější pasti na slimáky včetně pivní pasti či ploty z měděných drátů. Koupit můžete také nejrůznější granule (moluskocid), které je při rozkladu v jejich žaludku zničí – zároveň jsou tyto granule hořké, takže odrazují jiná zvířata vč. ježků, aby je sežrala. Pomoci může i vysazení některých rostlin v okolí, jako je měsíček či aksamitník, jejichž vůně slimáky odpuzuje. Vhodné je také zalévat zahradu jen ráno, a pokud záhony mulčujete, tak jen v tenké vrstvě a ne čerstvě odumřelými zbytky rostlin.

Další zahradní škůdci – ptáci, krtci, krtonožky

Kromě výše uvedených škůdců existuje řada dalších, ať už jde o nejrůznější larvy, motýli, hraboše, krtky, ptáky ozobávající plody a další, s nimiž je soužití nesnadné a jejich vypuzení mnohdy nekončícím bojem. Za zmínku pak stojí ještě také v posledních letech velmi rozšířená krtonožka obecná – robustní hmyz o velikosti 4–6 cm, který dokáže zničit celou úrodu. Živí se totiž kořínky rostlin a velmi rychle se množí. Napadení krtonožkou se projevuje rychlým usycháním a uvadáním rostlin a zkypřenou půdou (krtonožky si v ní dělají chodbičky). Zbavit se jí lze za pomoci parazitických hlístic Steinernema carpocapsae, které požírají v půdě larvy krtonožek. Mezi jejich přirozené nepřátele patří krtci, ježci, rejsci, špačci, kosi, kočky a ropuchy. Rozhodně není dobré vybírat krtonožky holou rukou – krtonožka vás totiž může bolestivě kousnout, a navíc v případě ohrožení vylučuje smrdutou tekutinu. Kousnutí ale není jedovaté.

Nevzdávejte se a buďte v radostném očekávání

Ať už zahradník amatér, nebo profesionál – škůdce nemá rád nikdo. Přesto se však nevyplácí boj s nimi vzdávat. Vezměte si k srdci naše jarabáčí rady a buďte v radostném očekávání – správně zvolenou ochranou proti škůdcům se můžete dočkat bohaté úrody, i když k vám na zahradu zavítají nechtění návštěvníci. Ať vám to roste a plodí!

Mohlo by vás také zajímat:

Škůdci ovocných stromů, třeste se!

Včasný jarní postřik proti mšicím a jiným škůdcům se vyplatí

Chcete dostávat nejnovější rady a tipy ohledně aktuálních trendů?