Vše o kompostéru - jaký vybrat a kam jej umístit na zahradě?

Zahradníkovo zlato aneb co je kompost a proč je důležitý

Kompostování je tak trochu kouzlení s přírodou. Je to proces, při kterém se organické materiály, jako jsou listy, tráva, větve a zbytky z kuchyně, za pomoci mikroorganismů, vzduchu a vody promění v úrodnou zeminu plnou živin. Stačí jen trocha trpělivosti, vidle a správný poměr ingrediencí a za pár měsíců máte pod rukama černé zlato, po kterém vaše rostlinky zaručeně zaplesají.

Kompost je totiž pro půdu jako vitamínová bomba. Zlepšuje její strukturu, pomáhá zadržovat vodu a dodává potřebné živiny pro zdravý růst rostlin. Kompostováním vytváříte ideální prostředí v půdě, zároveň také přispíváte k ochraně naší planety tím, že snižujete množství odpadu na skládkách. Tak neváhejte a pusťte se do tohoto přírodního koloběhu. My vám ukážeme, jak na to!

Kompostér na doma i na zahradě

Drtivá většina zahrádkářů a pěstitelů si vyrábí vlastní kompost – způsobů, jak kompostovat existuje hned několik a nástrojů možná ještě více. První možností je klasický kompostér neboli kompostovací silo, který si můžete vyrobit i sami. K tomu vám budou stačit dřevěná prkna nebo palety, kladívko, pár hřebíků a špetka trpělivosti. Jeho nevýhodou je, že kompost je nutné jej často ručně provzdušňovat, snadno se k němu dostanou hlodavci, nepůsobí příliš esteticky, rychle vysychá a časem může velmi zapáchat. Naštěstí existují i moderní zahradní kompostéry, které jsou uzavřené, a dokonce umí urychlit celý proces kompostování až o několik týdnů či měsíců.

Další možností jsou domácí kompostéry, které přináší elegantní řešení, jak zpracovat organický materiál přímo ve vaší kuchyni. Bez otravných mušek, nelibého zápachu a velkého úsilí. Jedním z nich je například bokashi kompostér. Jedná se o speciální nádobu, která je určená pro anaerobní kvašení organického odpadu v domácnosti. Pomocí speciálních mikroorganismů se v něm odpad rychle rozkládá a přeměňuje na hodnotné hnojivo pro rostliny. O těch to ale dnes není, vraťme se tedy zpátky na zahradu.

Jaký vybrat kompostér, aby proměnil odpad v poklad

Ve srovnání s klasickými kompostéry z dřevěných palet či prken posouvají ty moderní celý proces o úroveň výš. Většinou jsou vyrobeny z kvalitního plastu, který je vhodný pro přímý styk s potravinami. A to nejlepší? Ušetří vám měsíce času. Lépe řečeno, kompostér celý proces kompostování značně urychlí a vy se tak můžete těšit z kvalitního kompostu, díky kterému bude vaše zahrada doslova vzkvétat.

Další obrovskou výhodou kompostéru je také jeho design, díky kterému ho konečně nemusíte schovávat někde v rohu zahrady. Vybrat si můžete hned z několika variant od imitace dřeva až po nejrůznější odstíny zelené, které dokonale splynou s vaší zahradou. To ale není všechno. Kompostéry disponují uzavíratelným víkem, díky kterému neucítíte žádný zápach. To přijde vhod hlavně tehdy, pokud bydlíte v zastavěné oblasti. Navíc budete mít ke kompostu vždy snadný přístup. Kompostéry výborně odolávají také nepříznivému počasí a rozhodně je nerozhází silný vítr, déšť ani krupobití.

Kam umístit kompostér?

Nevíte, kam s kompostérem? Rozhodně se nedoporučuje postavit ho na přímé slunce, kde by rychle vysychal. Ideální umístění je v polostínu. Zároveň by měl být snadno přístupný, abyste mohli pohodlně přidávat materiál a později kompost využít. Umístěte jej proto v dostatečné vzdálenosti od domu. Pro plynulý přechod mezi kompostérem a zbytkem zahrady můžete jeho okolí olemovat přírodními materiály jako jsou kameny či dřevo, případně kolem něj vysadit okrasné rostliny.

Jak správně kompostovat?

Aby kompost co nejvíce prospíval, je potřeba vědět, jak kompostovat. Nebojte se, nejde o nic složitého. Kvalitní kompost získáte tak, že do něj budete průběžně přidávat zelené a hnědé složky, které jsou bohaté na uhlík a dusík. Co to znamená?

Zelené materiály jako je posečená tráva, ovoce nebo zbytky z kuchyně obsahují dusík, který je důležitý pro tlení. Málo dusíku způsobuje dlouhý rozklad, pokud je ho naopak příliš, kompost může začít hnít.

Hnědé materiály jsou jednoduše ty, které „šustí“ a patří mezi ně listí, suché větve, sláma či skořápky. Jsou bohaté na uhlík, který je nesmírně důležitý pro mikroorganismy, jež se starají o rozklad odpadu.

Nezapomeňte, že kompost by měl být vždy v kontaktu s půdou. Snáze se do něj dostanou užiteční živočichové, jako jsou například žížaly. Na dno kompostu umístěte hnědý materiál – ideální jsou například větve, které kompost provzdušní a zároveň umožní odtok přebytečné vody. Dále budete pokračovat o něco tenčí zelenou vrstvou, pak zase hnědou a tak stále dokola. 

Během dvou dnů začnou mikroorganismy produkovat teplo a nastane horká fáze – teplota přesáhne až 50 °C a trvá obvykle několik dní až týdnů. Během této doby je nezbytné kompost neustále doplňovat novým materiálem, jelikož tlením dochází k jeho sesedání. Pokud se hmota dostatečně nezahřívá, je nutné ji buď zalít, nebo přidat další materiál. Proces tlení můžete urychlit přidáním vyzrálého kompostu, například ze zmíněného bokashi kompostéru, ale přihodit můžete i trochu hnoje.

Ačkoliv za vás větší část práce vykoná příroda, je důležité hlídat, aby měl kompost dostatek vzduchu a vody. Jednou měsíčně jej proto promíchejte tak, aby se všechny „ingredience“ spojily dohromady a dostal se k nim vzduch. V parném létě kompost zalévejte dostatečným množstvím vody. Hotovo? Perfektní! Na čerstvý kompost se můžete těšit zhruba už za 2 měsíce.

Co patří a nepatří do kompostu

Jak správně kompostovat už víte. Pojďme se na závěr podívat také na to, co do kompostu patří a co byste do něj naopak nikdy neměli přidávat. Do kompostu patří široká škála organických materiálů, jako jsou zbytky ovoce a zeleniny, slupky, čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky od vajec, zvadlé květiny, posekaná tráva, listí, větvičky, piliny a hobliny z neošetřeného dřeva, papírové kapesníky a ubrousky. Naopak do kompostu nepatří maso, kosti, ryby, mléčné výrobky, tuky a oleje, zbytky vařených jídel, chemicky ošetřené dřevo, popel z uhlí, časopisy, plasty, sklo, kovy, kameny, zvířecí exkrementy, plevel se semeny, nemocné rostliny a materiály kontaminované chemikáliemi.

Mohlo by vás také zajímat:

Proč není čerstvě posečená tráva odpad, ale poklad?

Vermikompostování –⁠ proč s ním začít a jak na něj