In vino veritas – Vysaďte si révu vinnou

In vino veritas – Vysaďte si révu vinnou

Marie Novotná V úterý 30. 03. 2021 Zahrada

Chtěli byste mít na své zahradě kousek jižní Moravy? Pochutnávat si na šťavnatých, voňavých hroznech? Nebojte se vyzkoušet vypěstovat révu vinnou i v nadmořské výšce okolo 500 m. Réva je přizpůsobivá růstovým a prostorovým podmínkám. Pokud vyberete vhodné místo, kde je hodně slunce, teplá půda, a které je chráněno před studenými větry, můžete se vám dílo podařit. Vyhněte se mrazovým kotlinám a studeným místům. Také záleží na výběru vhodné odrůdy pro vaše klimatické podmínky a složení půdy.

Výběr místa

Réva je rostlina světlomilná a proto nesnáší delší zastínění během dne. Výsadbu provádějte pouze na té části pozemku, která je orientovaná na jih (jihovýchod, jihozápad). Jako stanoviště révy nejlépe vyhovují jižní (JZ, JV) stěny budov, teras, zídek, chráněné dvorky a zákoutí.
Stejně jako správná orientace pozemku jsou důležité sluneční paprsky. Důležité jsou též dostatečné srážky, optimální roční úhrn se pohybuje v rozmezí 600 až 800 mm.

Půdní podmínky mají výrazný vliv na senzorické vlastnosti révy, tzn. chuť a vůni hroznů. Příjem vody a živin z půdy je zásadní. Jílovitá půda bude vhodná pro jiné odrůdy než kamenitá, štěrková či písčitá. Těžké hlinité jílovité půdy se vyznačují nízkou propustností, vysokou soudržností, pomalou výhřevností a slabě se provzdušňují, nejsou proto pro pěstování révy vhodné.

Réva se výborně hodí i jako popínavá rostlina pro různé pergoly, loubí a podobně. Tam, kde to drsnější klima nedovoluje, se dá s úspěchem pěstovat ve skleníku. Máte-li tedy chuť stát se „vinohradníky“, nic vám nebrání zkusit to i v omezených podmínkách.  

 

Příprava půdy

Místo, kde budete révu pěstovat, nejdříve zbavte všech náletových dřevin a pařezů, provzdušněte ji.

Na pozemcích málo svažitých proveďte hluboké rytí. 

U pozemků s velkým sklonem je nutné vytvořit mikroterasy, opěrné zídky či alespoň ihned po výsadbě osít meziřadí, aby nedocházelo k půdní erozi vlivem přívalových dešťů. Nejúčelnější je, když se tato opatření navzájem doplňují a podporují.

 

Výsadba révy

Sazenice je nejvhodnější vysazovat na jaře zhruba od poloviny dubna do poloviny května, ale do výsadby se můžete pustit i na podzim, nejlépe v říjnu. Půda by neměla být promrzlá na úrovni kořenů. Přímo před výsadbou doporučujeme ponořit kořeny sazenic na 12-24 hodin do vody. Výhon sazenice je zastřižený na dvě očka a je namočený v parafínu, aby nevysychal – v žádném případě parafín neodstraňujte. Kořeny již jsou zakrácené, ale můžete je zakrátit těsně před výsadbou na 10-15 cm pokud jsou delší.

Réva vinná je popínavá rostlina, proto potřebuje oporu v podobě plotu, pergoly, zídky atd.

Při pěstování révy podél zdi, dodržte vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi čtyři až pět metrů. Bílá stěna odráží sluneční paprsky a v noci z ní sálá teplo. Je-li stěna i zastřešená, réva
bude po většinu času i v suchu. Ke stěnám sázíme hlavně velkoplodé odrůdy náročné na teplo.

U pergol, po nichž se sazenice mají pnout, bude vzdálenost záviset na tom, zda je povedete více do výšky nebo do šířky.

Kolem plotu proveďte výsadbu jednotlivých sazenic ve vzdálenosti 1,2 m tak, aby k nim byl možný přístup z obou stran, až budete později provádět ošetření. Vzdálenost také zvažujte s ohledem na okolní výsadby, aby příliš révu nezastiňovaly.

V případě, že chcete révu pěstovat na volném prostranství, musíte pro ni vytvořit opory. Vzdálenost mezi sazenicemi pak bývá podle budoucího vedení (pro jednopatrové v řadách a u stěn minimálně 120 cm od sebe, pro dvoupatrové 80 cm od sebe).

Jednotlivé kroky výsadby

  • Před hloubením jamek zasaďte do připravené půdy 2 m dlouhé kůly (pro vyvazování letorostů). 
  • Jamku vyryjte rýčem do hloubky 40 cm a to na svahu pod kolíkem, ve volné řadě v jižním směru nebo směrem od zdi. 
  • Na dno jamky dejte lopatu dobrého kompostu. 
  • Sazenici v jamce postavíme mírně šikmo ke kolíku tak, aby místo srůstu podnože s roubem bylo asi 5 cm nad zemí.
  • Kořeny pečlivě rozložte. 
  • Jamku zasypejte do poloviny její hloubky, hlínu dobře udusejte.
  • Zalijte alespoň 5 litry vody a nechejte vsáknout. 
  • Dosypte hlínu do úrovně okolního terénu (můžete ji taky udusat). Skoro celá sazenice bude v zemi, nikoliv jenom kořeny. Místo štěpování ať je zhruba 5-10 cm nad povrchem země.
  • Zahrňte celou sazenici zeminou, aby byla celá úplně schovaná. Zabráníte tak jejich zmrznutí (mrazy mohou přijít i v květnu), ale až přejde nebezpečí velkých mrazů, tak část hlíny odhrňte. Rozhodně sazenici zahrňte, pokud již raší.

Další péče o révu vinnou

Jakmile vyraší v červnu letorosty (výhony), vyberte dva nejsilnější a ostatní vylomte. Zeminu opět nahrňte, jinak by světlé letorosty slunce spálilo. Ponechané výhony postupně vyvazujte v krátkých intervalech ke kůlu, aby rostly zpříma a neohýbaly se.

V červenci zeminu rozhrňte, nožem opatrně odstraňte všechny rosné (povrchové) kořínky a opět hlínu přihrňte. 

V srpnu opět stejným způsobem odstraňte rosné kořínky, ale zeminu již nenahrnujte. 

Půdu udržujte celý rok v bezplevelném stavu okopáváním. Výhonky sazenice doporučujeme několikrát za léto ošetřit chemickými přípravky pro révu vinnou – především proti chorobám peronospora (neboli plíseň révová) a oidium (padlí). V listopadu před příchodem mrazu všechny keře důkladně zahrňte opět lehkou hrabankou. V prvních letech záleží především na vypěstování rovného kmínku. Tomu dopomáhá opěrný kůl, jenž může být z nejrůznějších materiálů: dřeva, kovu nebo plastu.

Druhý a třetí rok růstu

Při pěstování révy na volném prostranství po rozmrznutí půdy odhrňte od keře opatrně zeminu, jsou-li dva výhony na hlavě dostatečně silné, můžete na lepším výhonu zakrátit kmínek na délku asi 90 cm a do výšky 75 cm vyslepit všechna očka. Ponechte tři nejvrchnější. Sazenici přihrňte zemí. Slabší hlavu řežte krátce, tzn., že silnější výhon zakraťte na dvě očka a slabší na jedno. 

Výhony o délce 7 až 10 cm se ponechají pouze 2, ostatní vylamujte. Nejsilnější stále vyvazujte během léta k opoře, aby byl vzpřímený, což napomáhá posílení růstu. Na vzpřímeném výhonu vyrůstají fazochy (zálistky), které musíte neustále vylamovat.

 V druhém roce je nutné vybudovat opěrné vedení – drátěnku. Okrajové sloupky asi 2,5 m dlouhé zakotvěte do půdy a natáhněte dráty. Hlavní drát bude ve výšce cca 75 cm, další drát, přes který se ohýbá tažeň, bude v 90 cm. První dvojdrátí bude ve výšce cca 110 cm, další pak ve 140 cm, a další ve výšce 170 cm. Letorost pak uvažte obloukem přes ohýbací drát k vodícímu, a pokud je třeba, zkraťte jej. 

 

Třetí rok na jaře z oček vyrazí výhony, které postupně opatrně zastrkujte do dvojdrátí, aby získaly oporu a byly vzpřímeně. Důvodem je také ochrana proti větru. Opět vylamujte na výhonech zálistky, aby nebyla listová plocha příliš hustá a výhony si zbytečně nestínily. 

Řez se provádí v zimě. Réva vinná plodí z letorostu na dvouletém dřevě, nikoliv na letorostu na stařině. Na keři vytvořte tažeň a dvouoký čípek jako zálohu pro tažeň na příští rok. Tažeň vytvořte z nejbližšího letorostu u kmínku, a to tak, že jej očistěte od úponků a případně od neodstraněných zálistků. Z nejbližšího výhonu u kmínku vytvořte dvouoký čípek tak, že jej zakraťte za druhým očkem. Ostatní letorosty s dvouletým dřevem odstřihněte.  

Tažeň na jaře ohneme přes ohýbací drát a uvážeme k hlavnímu drátu. Z oček na tažni a čípku pak opět vyraší nové výhony.

V dalších letech se celý cyklus opakuje.

 

Vhodné odrůdy podle umístění

Pro skleníky: 

  • Bílá: Panonia
  • Červená: Kardinal

Pro teplá stanoviště:

  • Bílá: Irsai Oliver, Muškát Otonel
  • Červená: Frankovka

Do 300 m. n. m.:

  • Bílá: Muller Thurgau, Ryzlink rýnský, Muškát moravský
  • Červená: Modrý Portugal, Svatovavřinecké

Do 500 m. n. m.: 

  • Bílá: Chrupka bílá, 
  • Červená: Chrupka červená, André
Ve srovnávači máte 0 produktů k porovnání
Zobrazit porovnání