Sklízení ovoce a prořezávání dřevin na podzim

Odvděčila se vám zahrada za vaši usilovnou práci bohatou úrodou? Pak ji nezapomeňte zavčasu sklidit a správně zazimovat, abyste si mohli užívat plodů svého úsilí až do jara. A potřebnou péči věnujte také samotným dřevinám, aby vám nadělily své plody i v příštím roce. Jarabák vám poradí, jak na to.

Říká se, že co zasejeme, to sklidíme. A na podzim je toho na zahradě ještě pořád dost. Kromě zasetého sklízíme i to, co už je dávno zasazené – jako třeba jablka, hrušky… Do kdy ale ponechat plody v zemi či na stromě, jak poznat, kdy je otrhat a kam je uskladnit?

Nejvhodnější čas pro sklizeň jablek a hrušek

Lámete si hlavu, jestli už teď, nebo ještě počkat? Pozdní odrůdy jsou většinou určeny k uskladnění, a tak není dobré nechat je samotné opadat. Proto zkuste jednoduchý test – vezměte plod na stromě do ruky a lehce jím pootočte směrem k větvičce. Pokud jde lehce oddělit, můžete se pustit do sklizně – v opačném případě ještě chvíli počkejte.

Orientovat se můžete také podle barvy semen – podzimní jádroviny by měly mít při sklizni plnou a dohněda vybarvenou slupku zrníček. Správně zbarvené by měly být i samotné plody, zkusit můžete i pevnost dužiny, která (zejména zkušeným zahrádkářům) prozradí, zda už je ovoce zralé, či nikoli. A v neposlední řadě se samozřejmě zkuste do ovoce zakousnout – posuďte chuť, konzistenci, vzhled i vůni. Odpovídají-li tomu, jaké mají být, můžete začít se sklizní.

Avšak pozor – některé, zejména velmi pozdní odrůdy určené pro uskladnění, zdaleka nemusí být chutné, i když už vykazují sklizňovou zralost dle testu, kdy se samy oddělují od větvičky – nejedná se o nic neobvyklého, jejich správná chuť se dostaví až v průběhu uskladnění. V takovém případě tedy postupujte v souladu se sklizňovou zralostí, nikoli konzumní zralostí, a plody otrhejte s pomocí česáčku ovoce, který zabrání naražení plodů a jejich předčasnému hnití, případně vylezte na žebřík a plody sbírejte do košíku.

Správná doba pro sklizeň podzimní zeleniny

Kromě ovoce ze stromů je na podzim ještě stále k dispozici dostatek zeleniny, která je vhodná na uskladnění a mnohdy zásoby vydrží až do jara.

• Připravenost dýní na sklizeň poznáte tak, že na ně poklepáte – ozývá-li se dutý zvuk, můžete se pustit do sklizně.
• Kořenová zelenina, jako je mrkev či petržel, je tím chutnější, čím déle je v zemi – klidně ji nechte v záhonech do prvních mrazíků.
• Některé druhy zeleniny, jako například růžičková kapusta, červená řepa či pastinák, mohou zůstat na záhonech i přes první mrazíky.

Praktické tipy pro sklizeň podzimního ovoce a zeleniny

Veškeré plody k uskladnění byste měli sbírat v suchém počasí. Při sklizni dávejte pozor, abyste nepoškodili plody a ihned po utržení je naskládejte do dřevěných bedýnek či jiných nádob, ve kterých je budete skladovat, a uložte do sklepa či na jiné chladné místo.

Praktický tip

Listovou zeleninu, jako je špenát, polníček či rukola, je vhodné sbírat až ve večerních hodinách, kdy obsahuje výrazně méně dusičnanů, a ihned vložit do lednice.

Jak skladovat ovoce a zeleninu, aby plody vydržely až do jara

Nechcete-li přistoupit ke zpracování ovoce a zeleniny v podobě mražení, zavaření či sušení, můžete je uskladnit. Ovoce byste měli skladovat odděleně od zeleniny, jelikož vylučuje etylen, plyn urychlující zrání. Optimálním prostředím pro skladování je sklep či jiné chladné místo s dostatečnou vzdušnou vlhkostí – pokud je vlhkost nižší než 80 %, dochází postupně k vysychání a scvrkávání plodů (máte-li suchý sklep s nedostatečnou vlhkostí, můžete přistoupit ke kropení podlahy).

• Pro jablka je optimální teplota 1–5 °C, pro hrušky 1–4 °C. Dbejte na to, aby se jednotlivé kusy navzájem nedotýkaly, proložit je můžete vrstvou novin, pravidelně kontrolujte a vyřazujte nahnilé plody.
• Kořenová zelenina, jako je mrkev, pastinák, křen či černý kořen, se nejlépe skladuje v mírně navlhčeném písku.
• Brambory by měly být v chladu a temnu při teplotě do 4 °C (před uskladněním je nechte chvíli oschnout na slunci).
• Cibuli skladujte zavěšenou ve svazcích na tmavém a suchém místě, aby rychle nevyklíčila.

Po sklizení ovoce se pusťte do prořezávání dřevin

Aby byly stromy zdravé a nesly spoustu ovoce i příští rok, nezapomeňte je po sklizni prořezat. Zajistíte jim tak dostatek kyslíku a světla, zabráníte napadení houbami a jinými škodlivými mikroorganismy a podpoříte růst silných větví. A samozřejmě také správným řezem vytvarujete korunu.

Kdy prořezat stromy a keře?

K prořezání dřevin je vhodné přistoupit, jakmile shodí listí, tedy od konce října dál. Na podzim byste se měli pustit především do prořezávání peckovin, jako jsou višně, třešně, meruňky, broskvoně, slivoně. Naopak jádroviny, tedy jabloně či hrušně, ponechte až na brzké jaro. Kromě stromů můžete na podzim prořezat také rybízy, angrešty, maliny či ostružiny, okrasné keře či živé ploty.

Čím prořezat stromy?

Než se pustíte do samotného prořezávání, je třeba nejen důkladně promyslet, které větve odstraníte, ale také si musíte připravit potřebné zahradní náčiní. Na malé, slabší výhonky vám plně postačí zahradnické nůžky, případně můžete použít prořezávací pilu. Je-li již strom vysoký a nechce se vám lézt po žebříku, jsou skvělým řešením teleskopické nůžky, pomocí kterých dosáhnete do výšky i několika metrů. Potřebujete-li odstranit silné větve, pak se neobejdete bez řetězové pily. Pamatujte, že všechno nářadí musí být ostré a čisté.

Jak prořezat stromy?

K řezu se přistupuje nejen z důvodu tvarování koruny, ale také proto, aby se odstranily suché, poškozené či nemocné větve, jakož i příliš dlouhé větve či větve, které si konkurují.

• U mladých stromků od 2 do 5 let provádějte tzv. výchovný řez, kterým zajistíte správný poměr mezi kořenovou a nadzemní soustavou.
• Pokud má váš strom hodně postranních výhonků, přistupte k tzv. vyvětvování a nezapomeňte prosvětlit i korunu.
• Udržovací řez přichází na řadu ve chvíli, kdy je některá větev nalomená, ulomená či jinak poškozená, příp. jím odstraníte nevhodné výhony a větve.
• Jsou-li dvě stejně silné větve rozvětvené ve stejném bodě pod stejným úhlem, proveďte tzv. odlehčovací řez (odstraňte jednu z nich).
• U starých, neudržovaných stromů je pak možné provést zmlazovací řez pro navrácení vitality a prodloužení životnosti.

Vždy pamatujte na to, že větve by se měly prořezávat, než zesílí, proto by průměr místa řezu neměl přesahovat 5 cm (řezné rány větší než 3 cm je vhodné ošetřit stromovým balzámem či včelím voskem, aby nedošlo k napadení chorobami). Vždy je lepší odstranit několik malých větví než jednu velkou, zároveň je třeba odstraňovat větve, které rostou v příliš ostrém úhlu do koruny a větve vedoucí k rozvětvení. Řez byste měli provádět v úhlu 30–45 °, přibližně půl centimetru nad pupenem nebo větvením. Pamatujte, že příliš rázný řez může vyvést strom z kondice a ten nemusí na jaře vykvést, nebo může dokonce odumřít, proto přistupujte k řezu vždy s rozmyslem.

Praktický tip

Ořezané větve ihned zlikvidujte – využít můžete drtič větví, pomocí kterého je nasekáte na dřevěné štěpky, jež lze použít v kompostéru a následně jako mulč k rostlinám nebo jako podestýlku či na podpal.

Doporučení na závěr aneb myslete na svou bezpečnost

Při prořezávání stromů, kdy pracujete s ostrými nástroji, je třeba myslet také na vlastní bezpečnost. Pracujte proto v praktickém a pohodlném pracovním oblečení a používejte ochranné pomůcky, jako jsou pracovní rukavice, které ochrání nejen před oděrkami (ideální jsou celokožené), ale i před pořezáním, pokud zvolíte rukavice proti prořezu. Při práci s motorovou pilou je pak vhodná také ochrana sluchu a použití ochranných brýlí. Pracujete-li ve výškách, zvažte použití bezpečnostní helmy a samozřejmě dodržujte veškeré zásady práce s pilou.