Jarabákův skleníkový trojboj aneb co pěstovat ve skleníku

Máte skleník? Pak jste oproti ostatním zahrádkářům ve výhodě - můžete sklízet klidně po celý rok. Pojďte se s námi podívat, co všechno se dá ve skleníku pěstovat! 

Skleník je taková malá kosmická loď plná zeleniny. Zajistíte si díky němu šťavnatou úrodu a přísun zdravých plodin během celého roku. Budete mít možnost vyzkoušet si také pěstování exotických rostlin, jako jsou citrony nebo fíky. Skleník může být také váš malý kousek ráje, Místem, kde budete jen vy a vaše rostlinky. Okolní svět? Ten v mžiku jakoby neexistoval.

Se skleníkem budete mít náskok! Aneb výhody skleníku v kostce

A jaké jsou tedy hlavní výhody skleníků oproti klasickému pěstování na venkovních záhonech? Odpověď číslo jedna zní: vytvoříte rostlinám optimální pěstební podmínky. Některé oblíbené druhy plodin jsou velice citlivé na udržování stálé teploty a vlhkosti, takže je na venkovním záhonu jen stěží vypěstujete. 

Znáte to. Jaro je ještě stále v nedohlednu a vy už se nemůžete dočkat, až pocukrujete hlínu semínky. Dobrá zpráva je, že díky skleníku se můžete na výsev vrhnout už o několik týdnů dříve. To vám výrazně prodlouží dobu sklizně. Zároveň v něm můžete začít předpěstovávat sazenice již brzy zjara. Ptáte se, jak je to možné? Skleníky totiž dokáží rostliny ochránit před nepřízní počasí, jako jsou prudké větry, lijaky nebo mrazíky. A právě proto se například rajčata do venkovních záhonů vysazují většinou až v průběhu května (po zmrzlých).

Se skleníkem tak dlouho čekat rozhodně nemusíte. Rostlinky můžete přesadit klidně už v březnu, což vám přinese až 2měsíční náskok a tím pádem i dřívější konzumaci lahodné zeleniny. Na té si můžete navíc pochutnávat mnohem déle. Suma sumárum, takový skleník je zkrátka k nezaplacení. Nejenže díky němu dokážete prodloužit vegetační dobu a délku sklizně, můžete si v něm vypěstovat i exotické ovoce a zeleninu. 

Věděli jste, že…? Skleníkové klima je ideální pro výsev některých druhů exotických rostlin? Vypěstovat si můžete například ananas, fíky, kiwano nebo dokonce granátové jablko. 

Co všechno se dá pěstovat ve skleníku

To, že zelenina ve skleníku roste a zraje mnohem rychleji, než na venkovních záhonech už víte. Co všechno se dá vlastně pěstovat ve skleníku? Odpověď je snadná. Skoro všechny rostliny, které milují teplo a vlhký vzduch.

Těšit se můžete na saláty, kedlubny, růžičkovou kapustu či různé druhy kořenové zeleniny. Setkat se však můžete také s pěstováním vinné révy či dýní. Ty ovšem potřebují mnohem více prostoru. A nakonec taková klasika - ve skleníku se výborně daří rajčatům, okurkám i paprikám. Pojďme se jim mrknout na kořínek.

Věděli jste, že…? Nejen jídlem je člověk živ. Ve skleníku se dají pěstovat i různé druhy tropických okrasných rostlin od kaktusů přes orchideje až po palmy. 

Skleníkový trojboj aneb jak na pěstování paprik, rajčat a okurek

Rajčata, okurky i papriky jsou takovou skleníkovou stálicí. Jejich pěstování ve skleníku není náročné, ovšem pozor! Je potřeba dodržovat pár pravidel. 

Pěstování rajčat ve skleníku

Optimální teplota u rajčat se pohybuje okolo 23 až 26 °C. Dařit se jim bude v přední části skleníku. Mají totiž rády vzdušnější prostředí a nepotřebují tolik světla. Na rozdíl od okurek koření hluboko a snesou tak i pár dní bez zálivky. Jak na pěstování rajčat ve skleníku? Nikdy je nezalévejte kropením, vodou na listech je rozhodně nepotěšíte. Co jim ale dělá dobře, je pravidelné hnojení hnojivy s vyšším obsahem draslíku a fosforu. 

Jak na zaštipování rajčat? Kromě 3 až 5 horních větviček vyštípejte veškeré postranní výhony. A nezapomeňte ani na nové výhonky z ponechaných listů. 

Jarabákův trik: Využijte prostor ve skleníku na maximum! Pod vyšší druhy zeleniny, které díky vyštipování propouští dostatek světla, je možné vysadit tzv. podrost. Pod rajčata můžete vysadit například jarní cibulku, ředkvičky, kedlubny nebo některé menší odrůdy mrkve.

Pěstování okurek ve skleníku

Salátové okurky mají rády o něco vyšší teploty než rajčata (kolem 25 až 30 °C). Ke svému růstu potřebují oporu, ideální jsou sítě, provázky nebo tyče. Na co si dát pozor při pěstování okurek ve skleníku? Okurky nemají rády suchou zeminu, hlídejte proto pravidelnou zálivku. Ideální umístění je v zadní části skleníku, kde budou mít dostatek prostoru, méně průvanu a vyšší teplotu.

A pozor! Listy okurek nepatří do kompostu. Jsou náchylné na plísňové choroby, které by se mohly přenést na další rostliny.

Jak na zaštipování okurek? Vyberte si 2 až 4 hlavní výhony, které budete dále pěstovat. V dolní části stonku opatrně vylomte všechny postranní výhony. Díky tomu bude u paty rostliny lépe proudit vzduch a bude se vám snadněji zalévat. Další výhony vylomte za prvním až druhým listem. 

Pěstování paprik ve skleníku

Podobně jako okurky ani papriky nesnesou suchou zeminu. Na rozdíl od nich mají hlubší kořeny, takže jim nevadí, pokud substrát na povrchu proschne. Neublíží jim ani zálivka na listy nebo nižší vlhkost vzduchu. Papriky jsou poměrně náročné na živiny, proto je alespoň 1× týdně přihnojujte. Použít můžete klidně stejné hnojivo jako na okurky. A kam s nimi? Dařit se jim bude nejlépe v zadní části skleníku.

Jak na zaštipování paprik? V dolní třetině stonku nemilosrdně vyštípejte veškeré výhony. V horní části můžete výhony zaštípnout klidně za 4 až 6 listem.

Jak na úspěšné pěstování ve skleníku

Zasít, sem tam pokropit vodou a sklidit. Tak takhle to nefunguje. Aby byla vaše úroda opravdu bohatá, je potřeba dodržovat ještě pár dalších pravidel. Pojďme se na ně podívat!

Kdo je připraven, není překvapen

Pokud máte ve skleníku pět let stejnou půdu, je čas na její výměnu. Jestliže se vás to netýká a hlínu letos ještě měnit nebudete, zapracujte do ní na podzim kompost. Živiny z něj se totiž budou přes zimu postupně uvolňovat. Zem přikryjte spadaným listím a nechte ji odpočívat. Stalo se vám, že jste na kompost zapomněli? Zapracujte ho do půdy ještě na jaře - lépe později, než vůbec.

Vytvořte si osevní plán

Pěstování ve skleníku si předem důkladně naplánujte. Jak na to? Vytvořením osevního plánu zabijete dvě mouchy jednou ranou. Ujasníte si díky němu, které rostliny chcete ve skleníku pěstovat a navíc si vytvoříte také logické uspořádání jednotlivých záhonů.

Myslete i na správné střídání plodin a také na to, že jejich dobré sousedské vztahy mohou podpořit bohatou úrodu. Díky osevnímu plánu se vám navíc nestane, že byste na nějaký druh zeleniny omylem zapomněli. 

Výsev za tři, dva, jedna… 

Nejočekávanější část roku každého zahradníka je tady! Konečně můžete začít s výsevem a klidně už v lednu. Vysévat se do skleníku dají například ředkvičky, řeřicha nebo karotka. V únoru se můžete vrhnou na rané košťáloviny, salát, celer, papriky, rajčata nebo bylinky. 

Jarabákův trik: Pokud chcete urychlit klíčení a dopřát semínkům ten nejlepší start do života, namočte je na 24 hodin do heřmánkového nálevu. Ten je navíc ochrání před plísněmi a dalšími chorobami. 

Péče o rostliny ve skleníku po vysazení

Po výsevu či zasazení sazenic je potřeba rostliny dostatečně zalévat. Zálivka by však měla být individuální podle druhu zeleniny, každá z nich má totiž jiné nároky na vodu. Nezapomeňte rostliny pravidelně hnojit a kontrolovat, zda se na nich nezabydleli nezvaní hosté v podobě škůdců. Zelenině dopřávejte také pravidelný přísun čerstvého vzduchu a větrejte. Rostliny se nebudou přehřívat a zároveň eliminujete riziko vzniku plísní. 

Základem jsou čistá skla

Znáte to. Po návštěvě tchýně se vám zdá, že okna, která byla ještě před pikosekundou čistá, jsou najednou zašedlá. Možná by bylo dobré, pozvat ji také na inventuru do vašeho skleníku. I malá vrstva prachu a nečistot totiž brání světlu dostat se k rostlinám. A aby na čistá skla nedoplatili ptáci, pořiďte si do skleníku UV samolepky. Nebojte, nebudou vás rušit kýčovitým vzhledem, lidské oko je téměř nevnímá, za to zachrání pár ptačích životů. 

Chladné počasí vás nezastaví! Co pěstovat ve skleníku v zimě? 

Co pěstovat ve skleníku v létě už víte. Jakmile však přijde zima, se zahradničením je rázem na pár měsíců utrum. Ovšem pokud nemáte skleník. Díky němu totiž budete mít o zábavu postaráno doslova po celý rok. Existuje totiž zelenina, které zimní teploty neublíží, ba naopak!

V zimě se dá ve skleníku pěstovat například kapusta kadeřávek, růžičková nebo hlávková kapusta, těm nevadí dokonce ani mráz. Těšit se můžete dokonce i z cibule a vyzkoušet můžete třeba i různé druhy salátu či špenát. 

Jarabákův trik: Salátům vybírejte ve skleníku vždy nejsvětlejší místo. Pokud nemají dostatek světla, mohou vám blednout nebo se vytahovat do výšky.