Dostaňte svůj trávník po zimě zpět do formy. Poradíme, jak na to

Máme pro vás skvělou zprávu – jaro klepe na dveře a zahrada vás volá zpět do zbroje. Její zimní spánek je u konce a ona se pomalu probouzí k životu. Nebudeme vám však nalhávat, že by pro ni zimní období bylo něčím extra příjemným. Sice si zaslouženě odpočinula, i přesto ale dostala řádně zabrat – a zejména pak trávník.

Právě ten v zimě trpí nejvíc, a proto byste mu měli hned zkraje jara věnovat důkladnou péči, aby se krásně zazelenal a dělal vám celou sezónu radost. Protože stejně jako je oko branou do duše, je trávník branou do zahrady – a ani ta sebepropracovanější zahrada nebude dokonalá, pokud budou travnaté plochy zažloutlé, plné plevele, mechu či holých míst.

Jak tedy na to? V našem článku se to dozvíte krok za krokem.  

Postup, jak obnovit trávník krok za krokem

Trávník patří bez pochyby k těm nejnáročnějším vegetačním prvkům. S péčí o něj tak není radno otálet. Pustit byste se do ní měli hned, jak zima předá žezlo jaru – tedy tehdy, kdy se teploty ustálí kolem 10 °C. Již při 8 °C začínají stébla trávy povyrůstat a i u nich funguje přímá úměra – čím vyšší teplota, tím rychlejší růst. A logicky pak platí, že péče o vzrostlý trávník je daleko náročnější. Proto je ideální dobou pro návrat trávníku do formy březen a první polovina dubna.

Pamatujte, že…
Do jarní péče se pouštíme tehdy, když není trávník podmáčený a půda již není zmrzlá! Nikdy tedy nezačínejte hned poté, co sleze sníh, nebo po vydatných jarních deštích. V opačném případě byste totiž nadělali ještě větší paseku než zvládla samotná zima.

Krok 1: Odstranění listí a staré trávy

Prvním krokem, do kterého byste se měli pustit, je samotná očista trávníku. Předpokládáme, že jste spadané listí shrabali nebo vysáli vysavačem na listí již na podzim – protože určitě dobře víte, že listí ponechané na zemi přes zimu negativně ovlivňuje kvalitu trávníku, způsobuje žloutnutí trávy pod ním a také může být zdrojem plísní a plísňových chorob. Teď už by vám tedy měl na zahradě polehávat jen sem tam nějaký lupínek, který odlétl od stromů, kam jste listí na podzim nafoukali fukarem. Pokud tomu tak není, už nic nenaděláte a postup jarní očisty zahrady bude stejný – jen toho hrabání bude víc.

• Nejprve tedy vezměte hrábě a shrabte listí.
• Následně vyhrabte veškerou suchou trávu a mech.
• Odstraňte také popadané větve – ty velké rovnou prožeňte drtičem větví.
• Nezapomeňte se zbavit všech nerovností – rozhrabejte krtince, rýčem či motykou seřízněte různé drny nebo hrboly.
• Je-li tráva hojně prorostlá plevelem, odstraňte jej – skvělým pomocníkem vám bude vytrhávač plevele, pomocí kterého jej odstraníte i s kořeny.
• Pokud už tráva povyrostla, nebo jste ji nechali přes zimu vyšší, vyndejte sekačku a zkraťte trávník zhruba na 2–4 centimetry – bude se vám tak lépe provádět vertikutace.

Co s mechem v trávníku

Jestliže vás v trávníku trápí velké množství mechu, je třeba hledat příčinu jeho vzniku. Nejčastěji roste tam, kde je kyselá či podmáčená půda, případně na místech, která jsou silně zastíněná. Kyselost půdy mohou způsobovat jehličnany vysazené na zahradě, nebo i kyselé deště – nejčastěji v oblastech poblíž průmyslových zón, kde déšť zachytává látky zhoršující kvalitu půdy.

Řešení v těchto případech nejsou úplně snadná, můžete maximálně omezit zálivku, pokud je přemokření způsobeno nadměrným zaléváním, nebo prořezat větve stromů, aby se místa na zahradě prosvětlila. Vhodné je dodat hnojivo s větším množstvím vápníku, použít chemické prostředky pro likvidaci mechu, případně travní odmechovač pro manuální odstranění. Trávník s mechem pak vyžaduje také častější provzdušňování neboli vertikutaci a sekání.

Krok 2: Vertikutace trávníku

Jakmile máte trávník očištěn od hrubých nečistot, přichází na řadu další krok, který mu umožní zhluboka se nadechnout – vertikutace. Jejím cílem je zbavit trávník takzvané plsti, jež vzniká ze zbytků posečené trávy a odumřelých rostlin. Tato plsť vytváří nepropustnou vrstvu nejen pro vodu, ale i živiny a vzduch, takže trávník trpí. Proto je třeba trávník provzdušnit. K tomu můžete použít speciální vertikutační hrábě či provzdušňovač trávníku – toto řešení je však poměrně fyzicky náročné, a tedy vhodné spíše pro malé zahrady. Pro větší pozemky rozhodně doporučujeme použít vertikutátor – to, jak funguje a jaký je ideální právě pro vaši zahradu, vám poradíme níže v kapitole Vertikutace a vertikutátory jako základ krásného trávníku.

• Vertikutaci vždy provádějte na posekaném trávníku (sekejte alespoň dva dny předem), jehož stébla nepřesahují délku 4 cm. Nikdy se do ní nepouštějte na přímém slunci, na vyschlém ani přemokřeném trávníku – ideální je počkat dva dny po dešti. Půda stejně tak nesmí být ani promrzlá – jak už jsme zmínili v úvodu, nepouštějte se do žádných úprav trávníku, pokud se teploty nedrží konstantně kolem 10 °C.

POZOR! Vertikutátor používejte pouze na trávníku, který je minimálně 3 roky starý! Mladší trávník ještě není dostatečně zakořeněný a mohlo by dojít k jeho vytrhání.

• S vertikutátorem zacházejte obdobně jako se sekačkou, rozdíl je pouze v tom, že s ním budete pohybovat ve dvou na sebe kolmých směrech, tedy křížem. Ideální nastavení hloubky vertikutace je 2–4 mm.
• Po dokončení vertikutace trávník působí poničeným dojmem. Není však třeba stresovat se, není to na škodu, naopak – prospěje mu to.
• Nyní odstraňte hráběmi chuchvalce plsti a plevel, následně doporučujeme vzniklé rýhy zasypat lehkým křemičitým pískem o velikosti zrn od 0,5 do 1,5 mm – zlepšíte tak půdní strukturu i propustnost pro vodu a živiny. Počítejte s tím, že na 1 m² budete potřebovat přibližně 6 l písku a pro jeho rovnoměrnou aplikaci je ideální použít posypový vozík či rozmetadlo hnojiv.
• Proces vertikutace je vhodné zopakovat zase na podzim. V případě extrémně zaneseného a poškozeného trávníku však můžete vertikutaci provést opakovaně, dokud nedojde k úplnému odstranění plsti – je však třeba, abyste vertikutátor vedli pod úhlem 20 ° oproti předchozí vertikutaci.

Krok 3: Hnojení

Po vertikutaci a případném pískování přichází ideální čas pro prohnojení trávníku. Vzhledem k tomu, že kvalita půdy s ohledem na živiny nebývá na zahradách nijak valná, a navíc sečeme trávu poměrně často, čímž jednotlivé rostliny oslabujeme, je nutné alespoň na začátku či konci sezóny dodat trávníku výživu. A vertikutace nám pro to připravila ideální základ.

Kromě zlepšení vrchní vrstvy půdy a vytvoření lepších podmínek pro růst zajišťuje hnojivo i větší odolnost vůči houbovým chorobám. Nejdůležitějšími prvky, které trávník potřebuje, aby vytvářel husté zelené koberce, jsou dusík, fosfor a draslík. Obecně platí, že na jaře bychom měli dodávat více dusíku, který je odpovědný za růst travní hmoty, a na podzim více draslíku, který posiluje buněčné stěny, a tím zlepšuje zimovzdornost. Nejvhodnějším řešením je však sáhnout přímo po trávníkovém hnojivu určeném pro dané období – tedy na začátku sezony po jarním trávníkovém hnojivu a na konci sezóny po podzimním.

• Trávníkové hnojivo rozhazujte po ploše rovnoměrně rukou v širokých kruzích, případně použijte rozmetadlo hnojiv. Nikdy nehnojte, pokud fouká silný vítr.
• Jestliže máte na zahradě vlastní kompostér, můžete místo kupovaného hnojiva použít i vlastní kompost.

Krok 4: Dosev trávníku

Jakmile máte pohnojeno, přichází čas na dosetí či přesetí trávníku – je tedy na vašem rozhodnutí, zda pouze doplníte osivo na místech, kde se trávníku nedaří, došlo k jeho zničení v důsledku mechanického poškození či nadměrné zátěže, nebo zda přesejete celou plochu. V obou případech však platí, že byste měli používat takovou travní směs nebo osivo, které jste použili při zakládání trávníku. Použijete-li totiž jiný druh osiva, může se stát, že až vyroste, bude trávník flekatý, o což určitě nestojíte.

• Počítejte s tím, že na přesetí celé plochy budete potřebovat přibližně 4 kilogramy osiva na 100 m² – rozhodujícím faktorem jsou údaje uváděné výrobcem. Osivo vždy smíchejte s pískem a teprve poté aplikujte. K vysévání na větší plochy doporučujeme použít ruční posypový vozík, u kterého si můžete nastavit i intenzitu posypu.
• V případě založení nového trávníku se při výběru travních směsí nezapomeňte informovat o tom, do jakých podmínek jsou určeny – můžete totiž zakoupit například zátěžovou travní směs určenou na místa s nadměrnou zátěží, okrasnou travní směs, směs na stinná místa či travní směs do sucha.
• Po vysetí trávníku je vhodné nanést na povrch tenkou vrstvu trávníkového substrátu – přibližně 50 l na 10 m².

Krok 5: Zálivka

Stejně jako jakákoliv jiná rostlina po vysazení, i trávník potřebuje k tomu, aby vzešel a rostl, pravidelnou zálivku. Vždy je třeba zavlažovat rovnoměrně a nepříliš silným proudem, aby nedošlo k odplavení osiva. Vhodné je tedy použít hadici s nasazenou zahradní pistolí, kde můžete regulovat proud vody, případně použít zahradní postřikovače, které se postarají o rovnoměrné zavlažování zahrady bez tvorby kaluží. Optimální objem vody na 1 m² plochy je 5–7 litrů.

Krok 6: Sekání

Pokud správně provedete předchozí kroky, dočkáte se po pár týdnech trávníku, který vám poroste doslova před očima. Než se však pustíte do jeho sekání, nechte ho dorůst do výšky alespoň 8–10 cm a při prvním sekání jej zkraťte pouze o třetinu, tedy zhruba na 5–7 cm. Před samotným sečením také zkontrolujte, zda je vaše sekačka v optimálním stavu, především, zda má dostatečně ostré nože, které budou stébla trávy opravdu sekat, nikoliv vytrhávat i s kořínky. Nejste-li si ostrostí jisti, doporučujeme vám navštívit servis Jarabák, kde vám sekačku překontrolujeme od A do Z.

Dobrá rada nad zlato

Myslete na to, že dobrý dojem z trávníku dělají i okraje. Nezapomeňte proto důkladně posekat trávu i u plotu, bazénu, vyvýšených záhonů, kolem trávníkových lemů… Pokud to nezvládnete klasickou sekačkou, vezměte si na pomoc strunovou sekačku, případně ruční či akumulátorové nůžky na trávu, s kterými se dostanete i na méně přístupná místa.

Vertikutace a vertikutátory jako základ krásného trávníku

A nyní už se od jednotlivých kroků péče o trávník pojďme vrátit k slibované vertikutaci a představme si ji detailněji.

Co je vertikutace a na jakém principu funguje

Jak už jsme si vysvětlili výše, vertikutace slouží k provzdušnění trávníku. Odstraní zbytky odumřelé trávy a mechů (tzv. plsť), omladí trávník, nakypří jej a zlepší přísun živin, vláhy i světla. Zároveň také podpoří mohutnější růst kořenů, takže tráva zesílí, zhoustne a bude mít sytě zelenou barvu.

Aby ke všemu výše uvedenému mohlo dojít, je třeba použít speciální vertikutační hrábě či provzdušňovače trávníku, jimiž trávník takzvaně propícháte (vhodné pouze pro menší plochy). Praktičtějším a účinnějším řešením je však použití vertikutátoru se svisle umístěnými vertikutačními noži, jež otáčením hřídele nařezávají travní plochu, dostávají se do hloubky 2–4 mm, kde zároveň nařezávají i travní drny a shrabávají starou travní plst. Nařezané drny jsou pak schopny rychleji odnožovat a houstnout, díky provzdušnění a odstranění plsti se ke kořenům lépe dostává voda i živiny.

Vertikutaci je vhodné provádět dvakrát do roka, a to na jaře (březen až polovina dubna) a na podzim (září až říjen).

Druhy vertikutátorů dle pohonu, jejich výhody a nevýhody

Stejně jako u většiny modelů zahradní techniky, i vertikutátory jsou nabízeny s akumulátorovým, elektrickým či benzínovým pohonem. Obecně platí, že na zahradách do velikosti 800 m² si plně vystačíte s elektrickým či akumulátorovým vertikutátorem, pro plochy nad 800 m² byste však již měli zvolit benzínový vertikutátor.

Elektrický vertikutátor

Elektrické vertikutátory jsou ideální zejména pro méně náročnou práci na menších zahradách, kde je k dispozici připojení k elektrické energii – bez ní fungovat nebude. Jejich hlavní výhodou je především nízká hmotnost, takže se s nimi dobře pracuje i ženám či starším osobám, snadno se ovládají, jsou tiché, nenáročné na údržbu a neprodukují žádné emise. Nevýhodou je již zmíněná nutnost připojení ke zdroji elektřiny a také potřeba hlídat kabel, aby nedošlo k jeho poškození.

Akumulátorový vertikutátor

Aku vertikutátory jsou svými funkcemi velmi podobné elektrickým modelům. Oproti nim však nepotřebují připojení k elektřině, ale jsou poháněny vestavěným dobíjecím akumulátorem. Využijete je tedy i na místech, kde nemáte k dispozici zdroj elektrické energie, při výkonu však budete limitováni životností baterie – vždy proto doporučujeme mít k dispozici dva akumulátory, které prostřídáte. I aku vertikutátor je při práci tichý, snadno se ovládá, je lehký a není náročný na údržbu.

Benzínový vertikutátor

Stejně jako ostatní benzínová zahradní technika, nabízí benzínové vertikutátory ten nejvyšší výkon, a proto se hodí i pro vertikutaci velkých pozemků, členitých terénů či pro profesionální využití. Standardně mívají i větší záběr, poháněny jsou silným 4taktním motorem, díky kterému je práce rychlejší a efektivnější. Náročné potřeby uspokojí i díky kvalitnímu zpracování a odolnému šasi. Za nevýhody pak lze považovat především vyšší pořizovací cenu, vyšší hmotnost a hlučnější provoz, během kterého dochází k uvolňování emisí i zápachu ze spalovaného benzínu. Dále je potřeba doplňovat pravidelně benzín a náročnější je také jejich údržba. I přesto jsou však považovány za nejlepší a nejvýkonnější volbu.

Mazání
Byť se jednotlivé typy výše uvedených vertikutátorů liší svými charakteristikami, jedno mají společné – u všech modelů je nezbytné doplňovat mazací tuky do převodovky nožového ústrojí (pokud je namontováno).

Rada na závěr

Než se pustíte do údržby zahrady po zimě, ověřte, zda jsou pro ni opravdu optimální podmínky (zejména z hlediska počasí), a zda máte k dispozici veškeré potřebné pomůcky v té nejlepší možné kvalitě. Trávník je živý – pustíte-li se do jeho údržby v nesprávnou dobu nebo s nevhodnou zahradní technikou, uděláte spíše více škody než užitku. Věříme, že vám náš průvodce s péčí o trávník pomůže a budete se radovat z hustého, zeleného koberce po celou sezónu. Tak ať roste!